MIOCÉN - Gastropoda

Mořští Gastropodi, neboli plži jsou v moravské části vídeňské pánve zastoupeni nejpočetněji. Svědčí to o jejich tehdejší úspěšnosti. Často to byli predátoři, kteří napadali jiné živočichy. Na jídelníčku byli především mlži, koráli, ale i jiní plži. Výjimkou nebyl ani kanibalismus na stejných druzích.

• Ancillaria glandiformis (Lamarck, 1810)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Olivoidea Latreille, 1825, čeleď: Olividae Latreille, 1825, rod: Ancilla Lamarck, 1799, druh: Ancillaria glandiformis (Lamarck, 1810).

Schránky jsou hruškovitého tvaru, bez znatelných závitů. Povrch je u nepoškozených jedinců hladký, s porcelánovým leskem. Ústí je oválné, protáhlé se sifonálním kanálem. Nalezení jedinci mají často poškozená ústí, zvláště na lokalitě bývalé pískovny Mušlov u Mikulova.

Synonymum
Ancilla (Baryspira) glandiformis (Lamarck, 1810)

• Aporrhais alata (Eichwald, 1830)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Littorinimorpha Golikov & Starobogatov, 1975, nadčeleď: Stromboidea Rafinesque, 1815, čeleď: Aporrhaidae J. E. Gray, 1850 - křídlatkovití, rod: Aporrhais Da Costa, 1778 - křídlatka, druh: Aporrhais alata (von Eichwald, 1830) †.

Ulita je složena ze 6-7 závitů. Je silnostěnná a věžovitá. Velký tělesný závit překrývá bázi předposledního závitu. Poslední závit disponuje sifonostomním ústím, které má velmi rozvinuté obústí. Vnější pysk vybíhá do 3 prstovitých výběžků. Vnitřní pysk zesílen hmotou schránky. Na povrchu posledního závitu lze pozorovat dva velké valy, které vybíhají z vrcholů prstovitých výběžků. Val, který je blíže sutury posledního závitu, pokračuje dál a ovíjí celou spiru. Na povrchu valů jsou viditelné hrbolky a dále povrchovou skulpturu doplňují spirální a radiální linie.

Jako Oichnus paraboloides Bromley jsou označovány vrtby, stopy po predaci, tedy napadení plžů, mlžů jiným dravým predátorem a nazývají se praedichnia. Vrtby jsou tvaru kruhovitého až paraboloidního. Paraboloidní tvar vypadá tak, že se otvor směrem do schránky zužuje. Většina vrteb je orientována kolmo na stěnu schránky. Vrtba vzniká tak, že dravý plž např. z rodu Natica Scopoli, 1777 napadne svoji kořist a to jiného plže nebo mlže a dále mechanicko-chemicky proděraví schránku kořisti a vysaje poživatelnou tkáň. Do čeledi Naticidae GUILDING, 1834 náleží např. zde prezentovaná dravá Euspira helicina (BROCCHI, 1814) - níže.

• Architectonica (Architectonica) simplex (Bronn, 1831)

Podtřída: Heterobranchia Gray, 1840, nadčeled: Architectonicoidea Gray, 1840, čeleď: Architectonicidae Gray, 1850, rod: Architectonica Röding, 1798, druh: Architectonica (Architectonica) simplex (Bronn, 1831).

Schránka je nízce klenutá, kuželovitá a složena ze tří až čtyř závitů. Povrch je hladký s jedním zesíleným spirálním žebrem na okraji závitu. Ústí je nízké, oválné. Píštěl je volný, dobře vyvinutý a probíhá skrz celou schránku. Na vnitřní straně píštělu jsou vyvinuty záhyby.

• Astraea (Bolma) meynardi (Michelotti, 1847)

Operculum plže, pravděpodobně druhu Astraea (Bolma) meynardi. Obecně mají oválný tvar se znatelnými přírůstkovými liniemi. Operculum je víčko, které uzavírá ústí ulity plžů nebo například také hyolitů, či jiných živočichů.

• Bathytoma sp.

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Borsoniidae Bellardi, 1888, rod: Bathytoma Harris & Burrows, 1891.

• Cerithium (Ptychocerithium) bronni PARTSCH in HÖRNES

Třída: Gastropoda, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960, řád: Unassigned Caenogastropoda Bouchet, nadčeleď: Cerithioidea Férussac, 1822, čeleď: Cerithiidae Férussac, 1822, podčeleď: Cerithiinae Férussac, 1822, rod: Cerithium Bruguiére, 1789, podrod: Ptychocerithium, druh: Cerithium (Ptychocerithium) bronni PARTSCH in HÖRNES †.

• Cerithium (Ptychocerithium) procrenatum Sacco, 1895

Třída: Gastropoda, řád: Caenogastropoda, čeleď: Cerithiidae, rod: Cerithium Bruguière, 1789, druh: CCerithium (Ptychocerithium) procrenatum Sacco, 1895.

• Cerithium (Thericium) turonicum Mayer, 1878

Třída: Gastropoda, řád: Caenogastropoda, čeleď: Cerithiidae, rod: Cerithium Bruguière, 1789, druh: Cerithium (Thericium) turonicum Mayer, 1878.

• Cerithium (Thericium) vulgatum europaneum Mayer, 1878

Třída: Gastropoda, řád: Caenogastropoda, čeleď: Cerithiidae, rod: Cerithium Bruguière, 1789, druh: Cerithium (Thericium) vulgatum europaneum Mayer, 1878.

Schránka je věžovitá s pěti až osmi závity. Povrch je spirálně žebrovaný s hrboly. Ústí je podlouhle oválné se sifonálním kanálem. Nalezení jedinci mají často poškozené ústí. Často jsou nalézány jak dospělé formy, tak i juvenilní jedinci.

• Clavatula granulatocincta (Münster, 1841)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Clavatulidae Gray, 1853, rod: Clavatula Lamarck, 1801 - turisa, druh: Clavatula granulatocincta (Münster, 1841) †.

• Clavus (Drillia) pustulatus (G. B. Brocchi, 1814)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Drilliidae Olsson, 1964, rod: Clavus Montfort, 1810, druh: Clavus pustulatus (G. B. Brocchi, 1814) †.

• Conus (Conolithus) dujardini Deshayes, 1845

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Conidae (Davies, 1971), rod: Conus Linnaeus, 1758, druh: Conus (Conolithus) dujardini Deshayes, 1845.

Schránka je kyjovitá se sedmi závity. Povrch je hladký, vrchol je tvořen vystouplými závity. Ústí je úzké, přes celý poslední závit. Nalezení jedinci mají často poškozené ústí.

• Conus (Chelyconus) aff. vindobonensis (PARTSCH in HÖRNES, 1856)

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Conidae (Davies, 1971), rod: Conus Linnaeus, 1758 - homolice, podrod: Chelyconus MÖRCH, 1852, druh: Conus (Chelyconus) vindobonensis (PARTSCH in HÖRNES, 1856).

Schránka je středních rozměrů. Dvojkuželovitá ulita je ze 4/5 výšky tvořena velmi vysokým, kónickým, tělesným závitem, který se zužuje směrem ke spodnímu okraji. Spira je velmi nízká se špičatým apexem. Její svrchní okraje jsou zcela hladké. Ústí ulity je štěrbinovité a táhne se podél celého posledního závitu. Sifonální kanál je široký. Povrch schránky je hladký nebo se vyskytuje slabé rýhování.

• Conus (Leptoconus) cf. brezinae Hörnes a Auinger, 1879

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Conidae (Davies, 1971), rod: Conus Linnaeus, 1758, druh: Conus (Leptoconus) cf. brezinae Hörnes a Auinger, 1879.

• Conus (Lithoconus) berghausi Michelotti, 1847

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Conidae (Davies, 1971), rod: Conus Linnaeus, 1758, druh: Conus (Lithoconus) berghausi Michelotti, 1847.

Schránka je kyjovitá se sedmi závity. Povrch je hladký, vrchol je nízký. Závity nevystupují, až na poslední závit. Ústí je úzké, přes celý závit.

• Conus yaquensis Gabb, 1873

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Conidae (Davies, 1971), rod: Conus Linnaeus, 1758, druh: Conus yaquensis Gabb, 1873 †.

• Crassispira sp.

Řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Pseudomelatomidae Morrison, 1966, rod: Crassispira Swainson, 1840.

• Crepidula (Janacus) crepidula Linnaeus, 1758

Třída: Gastropoda Cuvier, 1797, nadřád: Hypsogastropoda Ponder and Lindberg, 1997, infrařád: Littorinimorpha Golikov and Starobogtov, 1975, nadčeleď: Calyptraeoidea Lamarck, 1809, čeleď: Calyptraeidae Lamarck, 1809 = Calyptraeidae ?Broderip, 1835, rod: Crepidula Lamarck, 1799, podrod: Crepidula (Janacus) Paetel, 1875, druh: Crepidula (Janacus) crepidula Linnaeus, 1758.

Schránka je oválného tvaru a nemá závity. Povrch je tvořen přírůstkovými liniemi, je porcelánově lesklá. Pod vrchní částí schránky je malá komůrka.

• Cyllenina ternodosa (HILBER 1879) s Oichnus paraboloides Bromley

Řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Buccinoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Nassariidae Iredale, 1916, podčeleď: Dorsaninae Cossmann, 1901, rod: Cyllenina BELLARDI, 1882, druh: Cyllenina ternodosa (HILBER, 1879).

Ulita je fusiformního typu. Zřejmě je složena ze 7-6 závitů, které nejsou dobře viditelné. Ani švy nejsou dobře pozorovatelné. Vnější povrch ulity je tvořen hrboly, které se ovíjejí kolem schránky a tvoří podélná žebra. Oválné ústí má masivní pysky. Původní taxon byl evidován pod názvem Buccinum haueri. Na základě odborné literatury Harzhauser et Kowalke (2004) proběhla redeterminace. Vzorku byl přidělen název Cyllenina ternodosa (HILBER 1879).

• Cypraecassis aff. cypraeformis (Borson, 1820)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1797 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, nadřád: Hypsogastropoda Ponder and Lindberg, 1997, řád: Littorinimorpha Golikov & Starobogatov, 1975, infrařád: Littorinimorpha Golikov and Starobogtov, 1975, nadčeleď: Tonnoidea Suter, 1913, čeleď: Cassidae Latreille, 1825 - šišanovití, rod: Cypraecassis Stutchbury, 1837 - šišan, druh: Cypraecassis cypraeformis (Borson, 1820) †.

• Erato aff. dolini Fehse & Landau 2003

Třída: Gastropoda Cuvier, 1797, nadřád: Hypsogastropoda, infrařád: Littorinimorpha Golikov and Starobogtov, 1975, nadčeled: Velutinoidea Gray, 1840, čeleď: Triviidae Troschel, 1863, rod: Erato Risso, 1826, druh: Erato aff. dolini Fehse & Landau 2003.

Typovou lokalitou tohoto, na moravskou část vídeňské pánve, vzácného druhu je Abbesse, poblíž St Paul-les-Dax, ve Francii (oligocén). Je pojmenován a počest paleontologa Luca Dolina, který přispěl k našim znalostem o nadčeledích Cypraeoidea a Trivioidea. Do nedávna byl druh známý pouze z typové lokality. Jeho výskyt v okolí Kienbergu jsme nezaznamenali.
Popis: Skořápka středně velká, poměrně křehká, nafouklá, pyriformní, s krátkým, širokým, kuželovitým jehlanem. Protokonch a teleokonch u všech exemplářů pokrytý silným kalusem, zakrývající počet přívěsků a vnější jehlici. Tělesný závitek tvoří 90 % celkové výšky. Hřbet pokrytý puchýřky, které jsou nejhustší v okolí špice a za předním koncem. Dorsální rýha je přítomna na zadní straně, stáčí se doleva a na zadní straně zaniká. Ve střední části se znovu objevuje na přední části a končí silným důlkem. Celý povrch skořápky je pokrytý silnou, lesklou vrstvou. kalusem. Otvor tvoří asi 80 % celkové výšky, je přímý a úzký. Vnější pysk značně zesílený, kýlovitý, s vnitřní polovinou zužující se směrem k otvoru a vnější polovinou směrem ven; 14-20 velmi silných, záhybovitých zubů se rozšiřuje nahoru. přes vnitřní polovinu kýlu. Sifonový kanálek krátký, zaoblený a rovný. Columella sinusoidní, s dobře vyvinutým karinálním kanálem. který končí adaxiálně malou, zřetelnou dutinou. Chrup na vnějším okraji columely sestává ze šesti silných "zubů", nad nimiž může být řada šesti šikmých záhybů. až 12 dentikul, které jsou však obvykle subobsoletní. Fossula hluboce konkávní, neohraničená od columely. Terminální hřeben jednoduchý a subobsoletní.

Typické znaky tohoto druhu jsou kýlovitý vnější pysk se silnými, záhybovitými zuby na vnitřní straně. silné záhyby na bázi, hluboká jamka a hluboký zubní krček a karinální okraj zakončený sinusem. Stejně jako u miocénních eratoidů s pustuly a hřbetní rýhou, jsou tyto znaky velmi výrazné. jsou velmi variabilní, pokud jde o jejich přítomnost a vývoj; některé exempláře jsou poněkud více nafouklé.

Zdroj: Dirk Fehse & Bernard Landau; Contributions to eratoid systematics (Mollusca, Gastropoda), 3. European Oligocene Eratoidae, with description of a new species, Cainozoic Research, 2(1-2) (2002), pp. 13-22, October 2003

• Euspira helicina (Brocchi, 1814)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Littorinimorpha Golikov & Starobogatov, 1975, nadčeleď: Naticoidea Forbes, 1838, čeleď: Naticidae Forbes, 1838 - natikovití, rod: Euspira Agassiz in Sowerby, 1838 - natika, druh: Euspira helicina (Brocchi, 1814) †.

Velmi hojný druh měkkýše. Schránka je vejčitého tvaru, složená ze čtyř až pěti závitů. Závity jsou hladké, lesklé s viditelnými podélnými přírůstkovými liniemi. Tělesný závit je silně zvětšený. Ostatní závity vytváří nízkou a širokou spiru s tupým apexem. Jednotlivé závity jsou od sebe odděleny mělkými a zřetelnými švy. Tělesný závit je opatřen velkým okrouhlým až hruškovitým holostomním ústím. Jehož obústí je tvořeno ostře ohraničeným vnějším pyskem. Vnitřní pysk, který přiléhá k ulitě, je zesílený v horní části. Schránka má výrazný okrouhlý umbilikus.

• ? Euthria sp.

Řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Buccinoidea Rafinesque 1815, čeleď: Buccinidae - surmovkovití, rod: Euthria Gray, 1850 - surmovka.

• Gemmula sp.

Řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Turridae Swainson, 1840 - turisovití, rod: Gemmula Weinkauff, 1875 - turisa.

• Gibberula sp.

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Unassigned Neogastropoda Bouchet, čeleď: Marginellidae J. Fleming, 1828 - ohnutkovití, rod: Gibberula W.J. Swainson, 1840 - ohnutka.

• Gibbula aff. umbilicalis (da Costa, 1778)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Vetigastropoda Salvini-Plawen, 1980, nadčeleď: Trochoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Trochidae Rafinesque, 1815 - kotoučovití, podčeleď: Trochinae Rafinesque, 1815, tribus: Cantharidini Gray, 1857, rod: Gibbula Risso, 1826 - kotouček.

Schránka je kuželovitá se čtyřmi závity. Povrch je tvořen výraznými závity s jemnými spirálními žebry. Ústí je oválné. V některé literatuře se uvádí, že nálezy těchto plžů řadíme do druhu Paroxystele amedei Brogniart 1823 † nebo také Diloma (Paroxystele) amedei †, který patří do podrodu Diloma (Paroxystele) Schultz 1970 † a rodu Diloma. Nám také silně připomíná plže druhu Diloma orientalis (Cossmann & Peyrot, 1917). Přesnost určení však nedokážeme zcela posoudit, my jsme při určování vycházeli z práce Tomáše Turka; Současný stav a paleontologie neogenní lokality Mušlov, 2016.

• ? Granulolabium aff. bicinctum (Brocchi, 1814)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Unassigned Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Cerithioidea Férussac, 1822, rod: Granulolabium Cossmann, 1889 †, druh: ?Granulolabium bicinctum (Brocchi, 1814) †.

• Granulolabium aff. plicatum (Bruguière, 1792)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Unassigned Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Cerithioidea Férussac, 1822, rod: Granulolabium Cossmann, 1889 †, druh: Granulolabium aff. plicatum (Bruguière, 1792).

• Hinia colorata vindobonensis (Mayer, 1856)

Čeleď: Nassariidae Iredale, 1916, rod: Hinia Leach in Gray, 1847, druh: Hinia colorata vindobonensis (Mayer, 1856).

Schránka je kapkovitého tvaru se sedmi závity. Povrch je tvořen spirálovitými žebry a výraznými příčnými žebry tvořenými přírůstkovými liniemi. Ústí je oválné s pěti kolumelárními liniemi, parietálním pyskem a sifonálním kanálem.

• Impages cinerea (Born, 1778)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Terebridae Mörch, 1852 - vrtulovkovití, rod: Impages E. A. Smith, 1873 - vrtulovka, druh: Impages cinerea (Born, 1778) - vrtulovka šedá.

Vědecká synonyma
Buccinum cinereum Born, 1778
Terebra cinerea (Born, 1778)
Hastula cinerea (Born, 1778)
Terebra acuminata Gray in Reeve, 1860
Terebra exacuminata (Sacco, 1891)
Terebra jamaicensis C. B. Adams, 1850
Terebra laurina Hinds, 1844
Terebra luctuosa Hinds, 1844
Hastula luctuosa R. B. Hinds, 1844

• Latirus valenciennesi (J. P. S. Grateloup, 1840)

Řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Buccinoidea (Rafinesque, 1815), čeleď: Fasciolariidae J. E. Gray, 1853 - fasciolárkovití, podčeleď: Peristerniinae Tryon, 1880, rod: Latirus Montfort, 1810 - latirus, druh: Latirus valenciennesi (J. P. S. Grateloup, 1840) †.

• Leucorhynchia rotellaeformis (Grateloup, 1840)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Vetigastropoda Salvini-Plawen, 1980, čeleď: Skeneidae Clark, 1851, rod: Leucorhynchia Crosse, 1867, druh: Leucorhynchia rotellaeformis (Grateloup, 1840).

Schránky jsou kulovité, většinou se třemi závity. Poslední závit je největší a obepíná starší závity. Povrch nese u vrcholu kresbu v podobě krátkých záhybů. Ústí je kruhové.

• Melanopsis fossilis (Gmelin, 1791)

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, řád: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, podřád: Sorbeoconcha Ponder & Lindberg, 1997, nadčeleď: Cerithioidea Férussac, 1822, čeleď: Melanopsidae H. & A. Adams, 1854, podčeleď: Melanopsinae H. & A. Adams, 1854, rod: Melanopsis A. Férussac, 1807, druh: Melanopsis fossilis (Gmelin, 1791) †.

Rod Melanopsis A. Férussac, 1807 (křída - recent) se vyznačuje helikoidní (šroubovitá ulita vedená po přímce) schránkou s nízkou spirou (spirálou) a tělesným závitem zahrnujícím většinu délky. Stěna ulity je většinou tenká až středně silná. Povrch bývá často hladký, u mnohých druhů je povrchová skulptura tvořena příčnými žebry, na nichž se někdy mohou objevit i různé typy otrnění. Rod Melanopsis se vyskytuje od křídy po recent na mnohých kontinentech, v oblasti Západních Karpat je tento rod charakteristický především pro brakické sedimenty svrchního miocénu (stupeň panon), což je i tento příklad.

Geologicky je území obce Čejkovic tvořeno sedimenty starších i mladších třetihor. V západní části převládají sedimenty, které se ukládaly v období starších třetihor a jsou tvořeny vápnitými jíly a jílovci s proplástky písků a vápnitých pískovců. Na podkladu jílovitě rozvětralých vrstev dochází nejčastěji ke vzniku sesuvů. Severní část náleží ždánicko-hustopečskému souvrství, které vznikalo o něco později. Pískovce se zde střídají s jíly a jílovci v poměru 1:1. Do východního okraje území zasahují mladotřetihorní sedimenty z období svrchního miocénu a pliocénu, který je zde představován fází pannon. Pannon je litologicky velmi pestrý a je vyvinut jako světle šedé nebo žlutavé, prachové, silně slínité písky. Pannon má velmi bohatou faunu, typickým druhem je např. právě plž z rodu Melanopsis, který se nachází zcela běžně na polích a vinicích.

Vědecká synonyma
Buccinum fossile Gmelin, 1791
Melanopsis martiniana var. coaequata Handmann, 1887
Melanopsis coaequata coaequata Handmann, 1887
Melanopsis coaequata Handmann, 1887
Melanopsis martiniana Férussac, 1823

• Mitra fusiformis (BROCCHI, 1814) s Oichnus paraboloides Bromley

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Muricoidea RAFINESQUE, 1815, čeleď: Mitridae SWAINSON, 1829, rod: Mitra LAMARCK, 1798, druh: Mitra fusiformis (BROCCHI, 1814).

Schránka je štíhlá, věžovitá s jasně vyvinutými závity. Poslední závit převyšuje svojí výškou spiru. Jeho ústí je podlouhlé, sifinostomní, štěrbinovité s krátkým sifonálním kanálkem. Na vnitřním pysku se nacházejí kolumelární záhyby. Povrch stěn závitů je hladký s občasným jemným rýhováním.

• Nassarius doliolum (Eichwald, 1830)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Buccinoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Nassariidae Iredale, 1916 - vršatkovití, podčeleď: Nassariinae Iredale, 1916, rod: Nassarius Duméril, 1806 - vršatka, druh: Nassarius doliolum (Eichwald, 1830).

• Nassarius schoenni (R. Hoernes & Aulinger, 1882)

• Nassarius ?Hinia (Uzita) rosthorni

Nassariidní typ plže, jehož schránka je tvarově poměrně variabilní a v literatuře je řazen buď pod rod Nassarius nebo také Hinia.

• Nassarius sp.

Níže minimálně dva druhy námi neurčených jedinců. Čeleď Nassariidae Iredale, 1916 je velmi rozsáhlá a moc se v ní neorientujeme.

• Oliva (Neocylindrus) dufresnei Basterot, 1825

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Olivoidea Latreille, 1825, čeleď: Olividae Latreille, 1825 - olivovití, podčeleď: Olivinae Latreille, 1825, rod: Oliva Bruguière, 1799 - oliva, druh: Oliva (Neocylindrus) dufresnei Basterot, 1825.

Schránky jsou vřetenovité, s pěti závity. Povrch je hladký, s viditelnými závity. Ústí je úzké, dlouhé přes půlku schránky se sedmi kolumelárními záhyby na vnitřní straně vnitřního pysku a krátkým sifonálním kanálem.

• Pyramidella sp.

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Heterobranchia J. E. Gray, 1840, řád: Allogastropoda, nadčeleď: Pyramidelloidea J. E. Gray, 1840, čeleď: Pyramidellidae J. E. Gray, 1840 - pyramidelkovití, rod: Pyramidella Lamarck, 1799 - pyramidelka.

• ? Pyrene (Atilia) fallax (HÖRNES & AUINGER, 1880)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Buccinoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Columbellidae Swainson, 1840 - kolumbelovití, rod: Pyrene Röding, 1798, druh: Pyrene (Atilia) fallax (HÖRNES & AUINGER, 1880).

Schránka je fusiformní se špičatým apexem. Její povrch je hladký bez znatelných povrchových struktur s jasně vymezenými plochými závity. Tělesný závit je vysoký. Jeho sifonostomní ústí je protáhlejšího tvaru. Na krátkém rostru jsou zřetelné povrchové linie.

• Pyrgospira aff. acurugata (Dall, 1890)

Třída: Gastropoda, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, čeleď: Pseudomelatomidae, rod: Pyrgospira McLean, 1971, druh: Pyrgospira acurugata (Dall, 1890).

• Ringicula auriculata (Ménard de la Groye, 1811)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Heterobranchia J. E. Gray, 1840, řád: Allogastropoda, nadčeleď: Ringiculoidea Philippi, 1853, čeleď: Ringiculidae Philippi, 1853 - kruhatěnkovití, rod: Ringicula Deshayes, 1838 - kruhatěnka, druh: Ringicula auriculata (Ménard de la Groye, 1811) - kruhatěnka ouškatá.

Malá ulita kapkovitého tvaru se skládá z pěti závitů, z nichž poslední závit zabírá asi 2/3 celkové výšky schránky. Zbývající závity tvoří nízkou spiru. Závity jsou vyklenuté, oddělené výraznými švy. Obústí má velmi mohutný vnější pysk, který vytváří kolem posledního závitu silný val. Vnitřní pysk má esovitý průběh, zesílený v části sifonálního kanálu. Povrch je hladký, s porcelánovým leskem. Občas jsou na povrchu schránky viditelné pravidelné, jemné strie.

• Rissoina (Rissoina) podolica COSSMAN, 1921

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Littorinimorpha Golikov & Starobogatov, 1975, nadčeleď: Rissooidea J. E. Gray, 1847, čeleď: Rissoinidae Stimpson, 1865, rod: Rissoina Orbigny, 1840, druh: Rissoina (Rissoina) podolica Cossmann, 1921.

• Strioterebrum aff. hoernesi (BEYRICH 1854)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Terebridae Mörch, 1852 - vrtulovkovití, rod: Strioterebrum Sacco, 1891, druh: Strioterebrum aff. hoernesi (BEYRICH 1854).

• Subula (Oxymeris) plicaria Basterot, 1825

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Neogastropoda Thiele, 1929, nadčeleď: Conoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Terebridae H. & A. Adams, 1854, rod: Oxymeris Dall, 1903, druh: Subula (Oxymeris) plicaria Basterot, 1825.

• Thylacodes arenarius (Linnaeus, 1758)

Třída: Gastropoda Cuvier, 1795 - plži, podtřída: Caenogastropoda Cox, 1960 - jednopředsíňoví, řád: Littorinimorpha Golikov & Starobogatov, 1975, nadčeleď: Vermetoidea Rafinesque, 1815, čeleď: Vermetidae Rafinesque, 1815 - nedovitkovití, rod: Thylacodes Guettard, 1770 - nedovitka, druh: Thylacodes arenarius (Linnaeus, 1758) - nedovitka písčitá.

Schránka je nepravidelného tvaru, u nepoškozených jedinců na jedné straně uzavřená. Povrch je nepravidelný, s výraznými příčnými žebry. Nalezení jedinci jsou většinou dobře zachovaní.

Vědecká synonyma
Serpula arenaria Linnaeus, 1758
Serpulus arenarius (Linnaeus, 1758)
Lemintina arenaria (Linnaeus, 1758)
Vermetus arenarius (Linnnaeus, 1758)
Serpulorbis arenarius (Linnaeus, 1758)
Serpulorbis arenaria (Linnaeus, 1758)
Thylacodus polyphragma var. aletes Mörch, 1862
Vermetus polyphragma var. anguina Monterosato, 1892
Vermetus polyphragma f. anguinus Monterosato, 1892
Vermetus gigas var. angulatus Monterosato, 1880

• Turritella (Eichwaldiella) bicarinata Eichwald, 1850

Třída: Gastropoda, řád: Caenogastropoda, čeleď: Turritellidae, rod: Turritella Lamarck, 1799, druh: Turritella (Eichwaldiella) bicarinata Eichwald, 1850.

Schránka je věžovitá s šesti až čtrnácti závity. Povrch je tvořen dvěma vystouplými spirálními žebry. Nalezení jedinci jsou často s poškozeným ústím a vrcholem.

• Turritella (Haustator) badensis SACCO, 1895

Třída: Gastropoda, řád: Caenogastropoda, čeleď: Turritellidae, rod: Turritella Lamarck, 1799, druh: Turritella (Haustator) badensis SACCO, 1895.

Zdroje a klíče, které nám velmi pomohly s určováním:

Tomáš Turek: Současný stav a paleontologie neogenní lokality Mušlov, MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd, Bakalářská práce, Brno 2016
Bc. PAVEL PEKAŘ: SYSTEMATICKÁ A PALEOEKOLOGICKÁ ANALÝZA SPODNOBADENSKÝCH MAKROFOSILIÍ Z LOKALITY BORAČ, UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOLOGIE, Diplomová práce, Olomouc 2015
Eva Osvaldová: PALEONTOLOGICKÉ ZPRACOVÁNÍ LOKALITY MUŠLOV, MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta, Bakalářská práce, 2011

MIOCÉN - Gastropoda

Pokročilá nastavení